Co čekat od nového vedení ČNB? Trhy jsou v napětí

Na trzích je podle ekonomů před dnešním zasedáním bankovní rady České národní banky cítit napětí. „Ani ne, zda nechá sazby, nebo je zvýší, ale co bude dál,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Obavy jsou ohledně následného komentáře k dalšímu využití sazeb a devizových intervencí, kterými ČNB brání českou měnu před oslabením.

O rozhodnutí ohledně sazeb mají totiž ekonomové jasno. „Je konsensus, že sazby nahoru nyní nepůjdou,“ uvádí hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil. Zaznívá ovšem i možnost, že by centrální banka zvýšila sazbu jen nepatrně, z rovných sedmi procent na 7,25 procenta.

Čeká se hlavně vyjádření, jak budou centrální bankéři dál bojovat proti stále rostoucí inflaci, která v červnu dosáhla výše 17,2 procenta, a je tak nejvyšší od prosince 1993. „Do jisté míry trhy jako nervóznější označit můžeme, nikdo totiž s jistotou neví, co od nového vedení ČNB očekávat. Srpnové zasedání ČNB bude pro trhy klíčové, nová sestava totiž poprvé ukáže, jak hodlá bojovat s neudržitelným růstem inflace,“ upozorňuje Petr Lajsek, analytik obchodníka s měnami Purple Trading.

Podobné názory zaznívají napříč trhem. „Situace je nepřehledná a dost nervózní. Zatímco Rusnokova rada (předchozí složení bankovní rady v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem, pozn. red.) byla předvídatelná a držela se modelového přístupu, tak nová rada sklouzává k nějaké ‚dojmologii‘, kdy ČNB tvrdí, že nevěří v mechanismus úrokových sazeb a nehodlá ho používat,“ zdůrazňuje Hradil s tím, že ekonomická teorie i praxe velí k používání sazeb.

Ekonomové se shodují, že původní složení bankovní rady by zvýšilo sazby výrazně. Peníze ostatně zdražovala Rusnokova rada již od poloviny loňského roku. „Nyní je tento směr naprosto neznámý,“ doplňuje Dufek.

Kromě dalšího směřování sazeb jsou ovšem odborníci opatrní i ohledně toho, jak nové vedení bude komentovat devizové intervence na obranu koruny. „Je otázka, zda naznačí, jak budou s intervencemi postupovat dál. Zda hodlají nastínit horizont, po který intervence potrvají jako doposud, nebo žádný takový signál nepřijde. To všechno může trhy ovlivnit,“ dodává hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Už samotné vystoupení nového guvernéra Aleše Michla budou ostatně obchodníci na trzích bedlivě sledovat. „Jestli je něčím specifický, tak tím, že se chce odlišovat. Může tu diskusi vést jinak, říct něco, co trhy překvapí,“ říká Dominik Stroukal, hlavní ekonom Platební instituce Roger.

Už během tiskové konference tak podle něj bude panovat nervozita, která může pokračovat s tím, jak budou hráči na trzích vystoupení interpretovat. „Když řekne něco nestandardního, tak nemusí vědět, zda je to signál k nákupu, nebo k prodeji. Chvíli bude volatilita větší,“ odhaduje Stroukal. Trhy může podle něj zmást i to, že prognóza samotné centrální banky doporučí růst sazeb, což ale rada neudělá.

Ekonomové se ovšem shodují, že ČNB nemá moc možností na výběr. Korunu totiž nevydrží bránit donekonečna. A to zvlášť v situaci, kdy se ekonomika nevyvíjí příznivě. „Mohou jim začít docházet devizové rezervy, což je může dotlačit ke zvýšení sazeb,“ dodává Stroukal.

Ostatně například Komerční banka počítá, že letos ČNB zvýší jedenkrát sazby o půl procentního bodu na 7,5 procenta. Druhou možností ale je, že centrální banka korunu nechá oslabit, čímž se však opět prohloubí inflační tlaky, protože se prodraží dovoz z ciziny.

Autor: Vladan Gallistl

Zdroj: Hospodářské noviny 4.8.2022

Euro a dolar mají stejnou kupní sílu

Reportáž České televize k aktuální výši směnného kurzu Eura.

Moderátor Jana Peroutková:

Euro a dolar mají poprvé od roku 2002 téměř stejnou kupní sílu. Jedno euro se dokonce krátce prodávalo za jeden dolar. Mohou za to především obavy z toho, že by se evropská ekonomika kvůli energetické krizi mohla propadnout do recese. Posilování dolaru a oslabování eura není podle analytiků dobrou zprávou pro českou ekonomiku. Znamená totiž další tlak na růst inflace.

Autor Jakub Musil a Milada McGrathová:

Euro a dolar, po dvě desítky let dva pilíře západních ekonomik, kde euro bylo vždy o trochu dražší než dolar. To se mění.

Klaus Regling, výkonný ředitel evropského stabilizačního mechanismu:

Je jasné, že válka na Ukrajině, rostoucí ceny energií a komodit, vysoká inflace a vleklé problémy dodavatelských řetězců výrazně zatěžují ekonomiku.

Autor Jakub Musil a Milada McGrathová:

Velkou zátěží je v těchto dnech plynovod Nord Stream 1, kvůli odstávce do 21. července nefunkční. Místo plynu jím proudí jen velká nejistota.

Robert Habeck, německý ministr hospodářství:

Těžko říct, zda Nord Stream 1 po deseti dnech údržby obnoví provoz.

Autor Jakub Musil a Milada McGrathová:

Rusko je v důsledku války na Ukrajině, kterou rozpoutalo, v mezinárodní izolaci a trpí sankcemi. Plyn, na němž je západ závislý, je největší pákou, kterou na něj má. Ministři financí Eurozóny jsou nuceni revidovat prognózy zpomalení růstu a roztáčení inflace k horšímu.

Valdis Dombrovskis, místopředseda Evropské komise:

Inflace bohužel stále překvapuje růstem.

Autor Jakub Musil a Milada McGrathová:

V dané situaci je parita eura a dolaru pro Evropskou unii špatnou zprávou.

Vít Hradil, hlavní analytik, Cyrrus:

Teď se to zrovna vůbec nehodí. Prostě bojujeme s inflací nejen my tady v Česku, ale i celá Evropa. A často ta inflace pochází z energetických surovin, které se nakupují na světových trzích za dolar. To znamená, čím slabší je vaše měna právě vůči dolaru, tím dráže to nakupujete a tím zase dále poháníte svoji Inflaci.

Autor Jakub Musil a Milada McGrathová:

Americká měna posiluje díky předpovědím, že tamní ministerstvo financí inflaci zmírní agresivním zvýšením úrokových sazeb. Tlak na euro tak zřejmě nepoleví a pro investory bude dolar větší jistotou.

Zdroj: www.ceskatelevize.cz, 12.7.2022

Česká národní banka zvedla úrokovou sazbu na 7 %

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 7,00 %, tedy o 1,25 procentního bodu. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby na 6,00 % a lombardní sazby na 8,00 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny.

Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o jarní makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. Se základním scénářem jarní prognózy je konzistentní další strmý nárůst tržních úrokových sazeb. Ve světle nových skutečností vyhodnotila bankovní rada na dnešním jednání rizika a nejistoty jarní prognózy jako výrazně proinflační a působící ve směru potřeby dalšího znatelného zpřísnění měnové politiky.

Růst globální ekonomiky brzdí válka na Ukrajině a protiepidemická opatření v Číně. Země platící eurem zatím odolávají nepříznivému geopolitickému vývoji, takže výhled hrubého domácího produktu v efektivní eurozóně se pro letošní rok posouvá lehce výše. Naopak výhled pro rok 2023 se mírně zhoršil. Do vyššího výhledu cen průmyslových výrobců se promítá složitá situace v dodávkách materiálů a komponent v kombinaci s cenou ropy, která je oproti jarní prognóze vyšší. Současně se přehodnocuje výše i spotřebitelská inflace. Během následujících měsíců se očekává několikeré zvýšení úrokových sazeb Evropské centrální banky, a proto se výhled zahraničních tržních sazeb posouvá mírně nahoru.

Aktuální cena ropy Brent i její výhled jsou ve srovnání s předpoklady stávající prognózy vyšší. Očekávaný kurz eura vůči dolaru je slabší na celém horizontu prognózy vlivem razantnějšího zpřísňování měnové politiky americkou centrální bankou.

Domácí inflace se během druhého čtvrtletí dále výrazně zvyšovala a v květnu dosáhla 16 %. Nacházela se zhruba o jeden procentní bod nad prognózou. Na tom se více než z poloviny podílela vyšší než očekávaná jádrová inflace z důvodu nečekaně silného růstu cen obchodovatelných i neobchodovatelných statků. Na dynamice cen služeb se přitom nejvýrazněji podílejí zejména imputované nájemné a ceny v restauracích a kavárnách. Dražší, než se očekávalo, byly v květnu také pohonné hmoty. Růst cen potravin a regulovaných cen byl ve srovnání s jarní prognózou rychlejší jen mírně. Podle jarní prognózy bude letos inflace dosahovat dvouciferných hodnot, ale v první polovině příštího roku se rychle sníží a na jeho konci se vrátí do blízkosti 2% cíle.

Meziroční růst hrubého domácího produktu byl v prvním čtvrtletí letošního roku oproti prognóze o jeden procentní bod rychlejší. Na odchylce od prognózy se téměř výhradně podílela silnější než očekávaná investiční aktivita. K tomu došlo navzdory rychlému zdražování kapitálových statků a nárůstu nejistoty v souvislosti s propuknutím války na Ukrajině. Nad prognózou se nacházela i dynamika vývozu a dovozu, přičemž příspěvek čistého vývozu zhruba odpovídal očekávání. Spotřeba domácností a zásoby se pak vyvíjely v souladu s predikcí. Dynamika spotřeby vlády naopak zaostala za očekáváním. Podle jarní prognózy by měla česká ekonomika během letošního roku výrazně zpomalit svůj růst a ve druhém pololetí dokonce meziročně mírně poklesnout. V příštím roce dojde k oživení ekonomického růstu.

Průmyslová produkce se v dubnu dále meziročně propadla, což však bylo převážně dáno vysokou srovnávací základnou loňského roku. Předstihové indikátory zatím nesignalizují výrazné oslabení aktivity v průmyslu. Růst stavební výroby v dubnu meziročně zvolnil, stejně jako růst tržeb v maloobchodě.

Napětí na domácím trhu práce se stále mírně zvyšuje. Podíl nezaměstnaných osob se v dubnu a květnu mírně snižoval, zatímco prognóza již očekávala jeho nárůst. To bylo způsobeno lepším uplatňováním uprchlíků z Ukrajiny na trhu práce. Růst průměrné mzdy v tržních odvětvích zůstal v prvním čtvrtletí svižný, byť byl oproti prognóze o něco pomalejší.

Kurz koruny vůči euru je v dosavadním průběhu druhého čtvrtletí o 2,5 % slabší než v jarní prognóze. To je i přes narůstající kladný úrokový diferenciál dáno skokovým květnovým oslabením domácí měny, které odráželo změnu sentimentu na finančních trzích ohledně budoucího vývoje domácích úrokových sazeb. Dalšímu oslabování koruny brání intervence České národní banky na devizovém trhu.

Shrneme-li naplňování jarní prognózy, byly květnová inflace i ekonomický růst v prvním čtvrtletí o zhruba jeden procentní bod vyšší. Průměrná mzda v národním hospodářství v prvním čtvrtletí a podíl nezaměstnaných osob v dosavadním průběhu druhého čtvrtletí byly naopak nižší.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty jarní prognózy jako výrazně proinflační a působící ve směru potřeby dalšího znatelného zpřísnění měnové politiky. Proinflačně působí rychlejší růst cen doma i v zahraničí. To je dáno mimo jiné prudkým zdražením energií a komodit v souvislosti s obavami o zastavení dodávek z Ruska. Proinflačním rizikem je i slabší kurz koruny a hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání u 2% cíle ČNB. Dalším proinflačním rizikem je možnost méně restriktivního působení fiskální politiky v letošním a příštím roce. Nejistotami jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině a budoucí nastavení měnové politiky v zahraničí.

V této situaci bankovní rada přistoupila k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Reaguje tím na pokračující výrazný nárůst inflačních tlaků v české ekonomice. Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou České národní banky, přičemž jde o zcela nezbytnou podmínku pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky. Další kroky měnové politiky se budou odvíjet od přicházejících nových informací a budoucích prognóz. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB nemění svoji strategii aktuálně prováděných devizových intervencí. Pro plnění svých měnově politických cílů a dalších úkolů má ČNB dostatečné devizové rezervy, a to i v mezinárodním srovnání.

Zdroj: www.cnb.cz, 22.6.2022

K zaslání peněz už nebude nutné znát číslo účtu. Banky ve spolupráci s ČNB připravují tzv. platby na kontakt

Od příštího roku bude možné poslat platbu na cizí účet pouze se znalostí telefonního čísla jeho majitele. Česká bankovní asociace a Česká národní banka spolupracují na projektu nové služby tzv. plateb na kontakt, která zjednoduší posílání peněz mezi lidmi. Namísto čísla účtu v internetovém či mobilním bankovnictví bude stačit zadat mobilní číslo příjemce platby.

Provedení platby i bez znalosti čísla účtu příjemce bude možné díky registru čísel účtů spárovaných s mobilními čísly jejich majitelů. Banka odesílatele se po zadání platby s registrem spojí a na základě telefonního čísla příjemce získá číslo jeho bankovního účtu, na který poté platbu odešle. Do realizace projektu se zatím přihlásilo devět bank. Příjem plateb na kontakt bude umožněn klientům bank zapojených do této nové služby, kteří se k jejímu využívání přihlásí prostřednictvím své banky a provážou své telefonní číslo s číslem svého účtu.

„Podobné služby již fungují v zahraničí, kde jsme se inspirovali – například v USA, Lotyšsku nebo na Slovensku. Předpokládáme, že službu budeme moci spustit od nového roku, pokud testování neodhalí nečekané komplikace a budou připraveny i jednotlivé banky, které se v současné době na projektu podílejí. Začínáme s mobilními čísly, ale do budoucna by se systém mohl rozšířit i o další možné kontakty pro párování s číslem účtu jako například o emailové adresy,“ uvedl člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek, který dohlíží na sekci řízení rizik a podpory obchodů, jež projekt na straně ČNB řídí.

Testování funkcí nového systému bude spuštěno v letních měsících letošního roku. Systém bude fungovat díky České národní bance, která povede registr s nahlášenými páry telefonních čísel a čísel účtů. Systém provozovaný centrální bankou tak na základě dotazu ze strany banky plátce zjistí, jestli je telefonní číslo v registru uvedeno, a v kladném případě sdělí tázající se bance odpovídající číslo účtu příjemce.

„Kopírováním nebo přepisováním čísla účtu často dochází ze strany klientů k chybám, které banky musí následně řešit. V lepším případě chybně zadané číslo účtu neexistuje, což umí systémy bank odhalit. Bohužel se ale stává, že zadáním třeba nesprávného kódu banky peníze dorazí na úplně cizí konto. Od plateb na kontakt si vedle většího pohodlí pro klienty slibujeme méně takových omylů a další urychlení platebního styku,“ řekl Tomáš Hládek, expert ČBA pro platební styk.

Platby na kontakt jsou další významnou inovací v platebním styku z poslední doby. Stále větší oblibu si u klientů českých bank získávají okamžité platby, které se na trhu poprvé objevily v roce 2018 a které v současné době svým klientům nabízí již 12 bank. Peníze se jejich prostřednictvím převedou v režimu 24/7 mezi libovolnými účty za několik vteřin. Odpadá tak  prodlení mezi zadáním a připsáním platby na účet. I proto je dnes už každá pátá transakce v režimu okamžité platby.

Zdroj: ČNB, 30.5.2022